Najdete mě:

Zpátky do budoucnosti: tradiční postupy a folklor jsou nekonečnou inspirací

Lidová kultura, tradice, folklor… pro mě je to dokonalý otisk způsobu života předků, jejich zkušeností a smýšlení o životě a o přírodě. Jsou to věci, na které jsme skoro úplně zapomněli. A dnes na ně mnohdy složitě přicházíme a překvapeně znovu-objevujeme. Fakt, že jsme ztratili kontakt se svými kořeny, považuji za chybu. Ale nemyslím to negativně – jen si toho všímám a říkám všem: nikdy není pozdě své kořeny znovu nalézt a s nimi si najít odpovědi na otázky, které si sami v životě klademe. A možná také nalézt část životního klidu.

Nejen proto se o folklor zajímám a pečuji o něj celoživotně. A nemluvím pouze o řemeslech a lidovém umění, ale také o dalších “maličkostech” patřících k našemu kulturnímu dědictví. Jak se staráme i o docela malé věci, jakými jsou krajinné památky jako křížky, kapličky či boží muka? Velké změny často začínají u drobností.

Tradice jako (zapomenutá) konkurenční výhoda

Pak je tu ještě jedna věc – tradice a to, odkud jsme přišli, nás odlišuje od zbytku jinak už velmi globalizovaného a uniformního světa, který řadu z nás unavuje. Je to naše “konkurenční výhoda”. Víc, než si myslíme. 

Vezměte si třeba jen vzhled krojů, vybrané materiály a bohaté výšivky. Všimněte si způsobu, jakým se na Hané tančí, nebo specifických nářečí a všech jeho podob. Spolu se zkušenostmi našich předků to jsou věci, jež nás dokonale odlišují od ostatních už na úrovni jednotlivých obcí. Připoutání pozornosti k téhle jedinečnosti je pro mě hlavním důvodem péče o lidovou kulturu – mé celoživotní náplně a lásky.

Podívejte se na vybrané aktivity Hanáckého folklorního spolku:

Na Hané se také prostřednictvím aktivit Hanáckého folklorního spolku (Hanfos) snažíme už od 90. let o obnovu tradic, prezentaci jejich krásy a smyslu. A tyhle prožitky nabízíme i lidem, kteří se třeba na hanácké vesnici nenarodili, neznají původ a účel jednotlivých událostí v životě Hanáků, nikdy nesekali trávu ručně kosou, neznají písničku ze své rodné obce…

Tradiční umění a aktivity si zaslouží systémovou podporu

Nechtěla bych ale, aby tradiční umění a folklór neuměly reagovat na současnou dobu. Nepřeji si, aby z toho byla jen jakási “living history” v rukách pár do sebe zahleděných nadšenců. Vítám a chtěla bych více podporovat využití tradičních motivků a prvků v novém pojetí – nemusí jít jen o ornamenty pro design a výtvarné umění vůbec, určitě má co nabídnout taky původně hanácká lidová písnička. Třeba pro rozvinutí ve směru world music či popu, který se pak běžně v zemích na východ a na jih od nás hraje v celoplošných rádiích. Ale mluvím také o řemeslných postupech a principech soužití s přírodou a půdou, tedy o oblastech, jakými jsou agroturistika či ekologické zemědělství.

Co mi chybí, je podpora – nebo spíše institucionální nastavení – systému udržitelného kontinuálního vzdělávání v oblastech, které k tradičnímu umění či folkloru patří. Mám na mysli etnologii, etnochoreologii nebo etnomuzikologii. Zkrátka i systematická péče o uchování vědomostí a výzkum v téhle oblasti si zaslouží naši pozornost. A jak jsem říkala na začátku, také zde by stačilo vlastně docela málo…