Spolehněte se! Touhle větičkou končí většina mých telefonátů. Sama jsem si to neuvědomovala, než mě na to upozornili kolegové. Považuji to za důležité. Ne to, že se touhle větou obvykle loučím, ale to, že by na lidi měl být především spoleh. Na lidi obecně, a tím spíš na naše politiky. Přece není možné, aby politik před volbami něco slíbil a pak už se ke svým slibům nevracel. Tenhle styl komunikace je mi cizí, vadí mi, chci, aby to bylo jinak. Také proto jsem se nakonec rozhodla vstoupit do politiky, i když jsem dlouho váhala – bude to stát spoustu času a energie a vděku se člověk nejspíš nedočká. Ale nakonec převážily argumenty ❞pro❝.

Jako občana, který se dlouhodobě a aktivně zajímá o věci okolo, mě znepokojuje stav naší společnosti. A také fakt, že jej politici ignorují.

Vadí mi celá řada věcí, třeba nekvalitní a drahé potraviny dovážené přes půl světa.

Trápí mě stav prostředí, v němž žijeme – kvalita zdrojů pitné vody, nakládání s půdou, odpady.

Znepokojuje mě tragická politika naší země v oblasti bydlení.

… a další problémy, které nemusí být vidět na první pohled. Ale už brzy se nás mohou začít týkat velmi bezprostředně.

Proto jsem se rozhodla do toho jít. Zkusit věci změnit. A taky zkusit změnit styl, kterým se o těchto věcech mluví. Pokud vás něco z toho, co píšu, zaujalo, sleduje mě, ozvěte se mi.

Právě začínám…