Myslím si to. Bydlení je základní životní potřeba. Je to sice něco, u čeho je v zásadě v pořádku, že podléhá také zákonitostem trhu, ale ani v této oblasti nemohou politici jen trpně přihlížet a bezmocně rozhazovat rukama. Trh zde může mít nadále důležité slovo, ale jen do jisté míry. A my jsme tuhle míru podle mého soudu už dávno překročili. Je nejvyšší čas nenechat karty míchat jen developery a investory, ale do problematiky musí začít rázně promlouvat veřejný sektor. Netvrdím, že se to neděje. Ale mnohem méně, než by bylo vhodné a nutné.

Opakuji: bydlení je základní životní potřeba. A tak by k bydlení měli politici přistupovat. Ale nedělají to, a já to chci změnit. Je to otázka politická, ekonomická, ale ze všeho nejvíc otázka důstojnosti. “Na svůj byt nebo dům si nemám šanci během svého života vydělat.” Na tuhle větu se nás snaží stavaři a developeři navyknout jako na něco normálního. Nechápu, proč bych měla. Nevím, proč by ji za svou měli lidé brát. Je to nesmysl.

Bydlení. Životní sen, který se lidem vzdaluje 

Faktem ale je, že dosáhnout na nové bydlení, je životní sen, který se běžným domácnostem kvůli nedostatku bytů, inflaci, vysokým úrokovým sazbám hypoték a celkovému přehřátí trhu s bydlením skokově vzdálil. Trh s kvalitními byty a domy ve stejnou chvíli válcují investoři s hotovostí, kteří nemají problém vykoupit celé projekty dříve, než se vůbec dostanou na trh. 

Stát má přitom v rukách nástroje, kterými lze tuhle situaci změnit, jen je málo využívá. Typickým příkladem je program Oprav dům po babičce. Je to první, byť zdaleka ne dokonalá snaha o změnu. Tenhle program si zaslouží revizi, tak aby jeho podmínky zůstaly “přísné”, ale aby rodinám vůbec dávalo smysl se do administrativního kolečka pustit. Praxe ukazuje, že tomu tak není. Přiznat si chyby a napravit je, tím spíš, když cíle programu jdou velmi správným směrem, by měla být jednou ze zcela samozřejmých vlastností člověka. Politika nevyjímaje. 

Kde vidím další možnosti, jak situaci v oblasti bydlení proměnit?

• využití stávajícího bytového fondu
• návrat měst a obcí k budování vlastního bytového fondu
• vytvoření dalších programů ke zvyšování dostupnosti kvalitního a úsporného bydlení
• snižování energetické náročnosti budov

Za posledních dvacet let jsem jako poradkyně v oblasti bydlení pomohla stovkám lidí a rodin k dobrému bydlení. Zároveň ale vidím, jak se bytová problematika a hypoteční trh proměňuje. Na co vše lidé narážejí, když chtějí kvalitně bydlet. Svou práci jsem nikdy nechápala jako byznys, ale jako službu. Oblast bydlení považuji za zásadní a dlouhodobě neřešený problém naší země. A vzhledem k dlouholetým zkušenostem si dovolím tvrdit, že do téhle sféry dost vidím. Vím, co by mohlo pomoci současnou situaci vlastnického i nájemního bydlení otočit správným směrem.

Lidem, kteří chtějí důstojně bydlet, chci stát po boku.